Tábor 2021 – 1. a 2. den

Hurá, začaly nám prázdniny. A jak si je lépe užít než s přáteli, které jsme kvůli pandemii tak dlouho neviděli. Proto jsme i tento rok společně vyrazili na tábor do Držkové. Můžeme Vás ujistit, že se tady v lese opravdu nenudíme. A jako vždy bychom se chtěli o tu naší radost rozdělit. A tak Vám o tom aspoň píšeme.

Cestu na tábořiště už známe jako své boty. Vlakem do Bystřice p. Hostýnem, autobusem na Tesák a pak už pěšky lesem do tábora. Po roce sezení doma je taková procházka vítanou změnou. Po příchodu nás na tábořišti přivítal bratr Medvěd. A rovnou pro nás měl nachystané překvapení. Všechny naše tašky vyložil z auta a my jsme si je vyzvedli v jídelně. Těžko říct, jestli nás chtěl potěšit, nebo jen kvůli kovidu neposiloval a rozhodl se to dohnat. Každopádně jsme neztráceli čas přemýšlením a rychle jsme naše narvané tašky natahali do podsad a začali se vybalovat. Jsme už ostřílení skauti a víme, co nám může pobyt v podsadě zpříjemnit. Proto si někteří přibalili i věci, které byste určitě na seznamu věcí na tábor nečekali. Někteří měli s sebou ramínka na kroje nebo třeba i mucholapky. Po nastěhování byly některé podsady vybavené skoro jak hotelový pokoj. Právě včas na odpolední program.

Letos si pro nás program připravili dva roveři. A i sami vedoucí byli na výsledek docela zvědaví. Tématem letošního tábora byl Wendigo. Mýtické stvoření indiánských kultur. Když jsme zmínili zrovna indiány tak Vás asi může napadnout myšlenka. Co více patří k indiánům než jejich totemy? No a to byl přesně úkol pro první den. Každý dostal kousek dřeva a cílem bylo vyřezat si totem na vlastní motiv. A jedno Vám povím. Vyřezávání není jednoduchá práce. Ale po několika hodinách měl každý svůj jedinečný totem. Ty budou potřeba během týdne na všemožné hry. Po vyřezávání jsme se rozhodli si ten první den ještě něčím zpestřit. A protože byl zrovna čas na večeři, opekli jsme si u ohně špekáčky.

Náš oddíl je na dobrovolné bázi zaměřený na křesťanskou výchovu. Proto se v neděli (druhý táborový den) jako oddíl účastníme mše svaté. Letos se ale našemu vedoucímu nepodařilo najít kněze, který by byl ochotný na náš tábor zavítat a mši odsloužit. A tak jsme se hned po snídani vypravili do Kašavy. Hodinka cesty bez bagáže nám přeci neuškodí. Cestou jsme vtipkovali, že jsme takové menší překvapení pro místní farníky a že budeme takovou „hlavní atrakcí“. Když jsme ale čekali před kostelem, zahlédli jsme, jak se blíží povědomě oblečená skupinka z druhé strany cesty. A za chvíli ještě jedna další. Nakonec jsme se sešli na mši tři skautské oddíly. My z Kroměříže, skupinka z Fryštáku a ještě skupinka ze Starého města. Dohromady asi 40 skautů. Všichni jsme tábořili poblíž Kašavy a měli úplně stejný nápad. A aby toho nebylo málo, jeden ze sloužících kněží byl Francouz původem z Afriky. No koho by tohle mohlo napadnout. Cestou zpátky jsme se už nemohli dočkat oběda, který mezitím Medvěd chystal na tábořišti. Z jídelníčku jsme ráno vyluštili, že na oběd bude vývar a pečená kuřata. O důvod míň k loudání.

Po obědě nás čekaly dvě aktivity. První byla střelba na plechovky. Vedoucí vytyčili bezpečnostní hranici, a pod jejich dohledem jsme stříleli ze vzduchových pistolí na plechovky. Ukázalo se, že někteří z nás jsou opravdu ostrostřelci. Druhou aktivitou byla hra o totem. Rozdělili jsme se na obránce a útočníky, vyznačili na náměstí kruh a donesli spoustu šišek. Tým útočníků se snažil dostat do vyznačeného kruhu a zpět do jídelny. Tým obránců se snažil jim tomu zabránit buď střelbou šiškami nebo přímo dotykem. Stihli jsme tři kola, než nás Medvěd svolal na večeři. A nebyly to žádné chleby s pomazánkou. Byl to kotel guláše plný špekáčků a kabanosu. Navečer jsme jen uklidili náměstíčko od šišek a pak konečně do teplého spacáku na kutě. Na první dva dny tábora to nebylo špatné.

Fotky 1. táborového dne: http://skauti.smskm.cz/tabor-2021/prvni-den-10-7-2021/

Fotky 2. táborového dne: http://skauti.smskm.cz/tabor-2021/druhy-den-11-7-2021/