7. oddíl skautů sv. Dominika Savia Kroměříž

znak_7_oddilu_dominik_savio_final

Rychlý kontakt

Zde nás najdete
Telefon: 775 660 409
E-mail: skauti.km(at)gmail.com

Pravidelné schůzky

Každé pondělí mimo prázdnin 15:45–17:15 hod.

Archivy

Poskytovatel dotace

logotyp_mesto_km

Tábor 2021 – 7. a 8. den

Po týdnu stráveném s přáteli v přírodě jsme dorazili domů. Jak jsme na naší Facebookové stránce slíbili, posíláme fotky z posledních dvou dní a s nimi i krátké video.

Hlavní úkol na sedmý táborový den byl všem jasný. Sbalit se. To ovšem neznamenalo, že nemůžeme dělat i něco dalšího. A že jsme si ten poslední den užili. Na dopoledne jsme měli naplánovanou dost zajímavou aktivitu. Měli jsme zkusit vytvořit sádrový odlitek otisku zvířecí stopy nebo jiné části. To ovšem není časově úplně vytěžující. Pro spoustu kluků bylo mnohem zajímavější sledovat, jak se z kopce přímo vedle našeho tábořiště stahují kmeny stromů traktorem. Co jsme ale netušili bylo, že se do toho stahování zapojíme taky. Pro zpracování jsou totiž výhodné pouze dlouhé kmeny. Zbytky z těžby jako třímetrové kmeny a klestí jsme mohli stáhnout dolů a zpracovat. To bylo panečku něco. Uvázat kolem třímetrové klády provaz a v několika lidech ho stahovat dolů. Alespoň jsme měli ještě trochu dřeva na doplnění zásob.

V poledne na nás čekalo velké překvapení. Medvědova kuchyně se totiž rozhodla vytáhnout všechny své největší trumfy dnes. Jako hlavní chod se dnes podávaly hranolky se smaženým mletým masem. Všem tak chutnalo, že téměř nebyl čas na bavení se u jídla. A to jsme ještě teprve mohli hádat, co budeme mít na večeři. Odpoledne jsme dostali čas na sbalení se. Přeci jenom jsme si toho sbalili dost a nemůžeme to nechat na ráno těsně před odjezdem. Před závěrečným nástupem nás čekalo druhé dnešní překvapení našeho šéfkuchaře. Pro každého byl připraven výtečný špíz a dokonce bylo i na přidání. Ovšem byla by škoda se přecpat před posledním večerním překvapením. Na posledním nástupu tábora vždy náš oddílový vedoucí uděluje pamětní listy a zároveň i získané odborky a další splněné výzvy. Nemůžeme si odpustit zmínit nejpopulárnější výzvu, na letošním táboře se podařilo splnit Tři orlí pera dvěma klukům. Za to jim upřímně gratulujeme. Po svěšení vlajky už zbývalo jen poslední překvapení Medvědovy kuchyně. Večeři si totiž připravil každý sám na klacku u ohniště. Nevím už přesně, jak nám to vedoucí napsali do jídelníčku, ale připomínalo to trdelník a chutnalo to skvěle.

Osmý táborový den je dnem odjezdu. Po snídani bylo třeba vyklidit podsady a uklidit tábořiště. Když už bylo všechno připraveno na příjezd dodávky, mohli jsme si ještě dát společnou fotku a pak už jen napjatě čekat na odvoz bagáže. Po nakládce nás čekal ještě rychlý přesun do Držkové a odtamtud už to byla brnkačka. Autobusem do Zlína, pak vlakem do Kroměříže a tam si nás už vyzvedli rodiče.

https://www.youtube.com/watch?v=YzLpsT8Zj-8

Odkaz na fotky 7. táborového dne: http://skauti.smskm.cz/tabor-2021/sedmy-den-16-7-2021/

Odkaz na fotky 8. táborového dne: http://skauti.smskm.cz/tabor-2021/osmy-den-17-7-2021/

    

Tábor 2021 – 5. a 6. den

Půlka tábora je za námi, ale stále ještě máme co dělat. Štípeme dřevo, vyrábíme si pamětní předměty a ve volném čase si samozřejmě hrajeme. A protože se chceme o naše zážitky podělit, alespoň posíláme krátkou zprávu a několik fotek.

Pátý táborový den nám počasí úplně nepřálo. Dopoledne lilo jak z konve, a tak nám nezbylo nic jiného, než se nějak zabavit pod střechou. Naštěstí jsme si sebou přibalili spoustu deskových a karetních her. O program tedy bylo postaráno. Hry přerušilo až volání medvědovy kuchyně. Po obědě jsme si vyrobili pamětní kožené náramky. Trochu nám to pletení zamotalo hlavu, ale nakonec se to všem podařilo. Odpoledne se už ale počasí umoudřilo a my jsme si mohli zahrát další novou hru.

Hra Kolíky je schovávaná, při které jeden hráč má za úkol bránit hromadu kolíků. Úkolem schovávajících je rozkopnout mu tyto kolíky a tím tak vysvobodí zapikané hráče. Hráči jsou zapikání tak, že je určený hráč uvidí a vysloví jejich jméno. Po chvíli už ale bylo jasné, že hra bude spíše připomínat soutěž, při které si má hledající hráč vzpomenout co nejdříve na jména všech ostatních hráčů. Kolíky totiž neběžel rozkopnout jeden, ale v jednu chvíli prakticky všichni. Hrou jsme naplnili téměř celé odpoledne.

Nemůžeme si ovšem jenom hrát, jsme přeci jen skauti. Je třeba taky něco napracovat. Kolem chaty ležela velká hromada dřeva, které bylo třeba naštípat a taky naskládat. Všechny ovšem příjemně překvapilo, že jsme tu zdánlivě nekonečnou hromadu stihli za hodinku celou zpracovat. Dokonce jsme stihli po sobě i uklidit. Noční hlídka měla alespoň dost odštěpků na přikládání do ohně. Když už bylo všechno dřevo uklizeno, začalo zase pršet. To by nebyl až takový problém, kdyby sprch-mistři nezatápěli pod kotlem. Holt dnes se nám ta sprcha nevydařila. Tak třeba zítra.

Šestý den naštěstí už nepršelo. Mohli jsme si tedy užít celý den naplno. Po snídani jsme si dali znovu hru Kolíky, kterou jsme si včera tak oblíbili. Před svačinou jsme stihli ještě několik her. Před obědem jsme si opět vyzkoušeli pod dohledem střílení ze vzduchových pistolí. Tentokrát jsme stříleli ze Slávií. A aby to nebylo tak jednoduché, stříleli jsme vestoje. Kdo neměl náladu na střílení, mohl si zahrát volejbal. Po výtečných boloňských špagetách a polední pauze. Jsme opět vyráběli. Tentokrát jsme pletli lapače snů, typický indiánský amulet. A aby nám tvoření šlo lépe od ruky, pracovali jsme ve dvojicích. Můžu říct, že se všem moc povedly.

Po večerním nástupu nás kromě teplé sprchy čekala ještě jedna aktivita. V plánu byla noční schovávaná. Měla jen tři malé háčky. Nesměli jsme používat svítilny, mohli jsme se schovávat prakticky jen na tábořišti a hledač byl bratr Medvěd. Původně jsme si mysleli, že budeme do pár minut hotoví. Netušili jsme ale, že máme mezi sebou tak vynalézavé kluky. Maskovací plachtě se tak asi neříká pro nic za nic. Najít i toho posledního trvalo Medvědovi přes hodinu. Být objevený mělo alespoň jednu malou výhodu, u ohniště bylo krásné teplo. Po schovávané jsme si ještě zahráli na policisty a pašeráky a pak už honem zalehnout do podsad.

Odkaz na fotky 5. táborového dne: http://skauti.smskm.cz/tabor-2021/paty-den-14-7-2021/

Odkaz na fotky 6. táborového dne: http://skauti.smskm.cz/tabor-2021/sesty-den-15-7-2021/

    

Tábor 2021 – 3. a 4. den

Další dva dny tábora jsou za námi a tak opět píšeme o všech radostech, které tady na tábořišti u Držkové zažíváme. Tedy abychom byli přesnější, tak tentokrát se bude část zprávy odehrávat i jinde. Čtvrtý den jsme se totiž vypravili za vodou. Ale to už předbíháme.

Třetí den začal pořádným lijákem. Ve tři ráno na nás sprchlo a tak měly hlídky co dělat, aby nebyly mokré a aby udržely oheň. Díky dešti jsme si mohli o půl hodiny přispat a dokonce nebyla ani rozcvička. Protože na tak mokré trávě bychom určitě skončili jako blátivé příšery. Byla tedy rovnou snídaně a po ní nástup. Právě, když nám vedoucí předčítal duchovní slovíčko, obešla část oddílové rady podsady aby ohodnotila úklid. Na takové přepadovky jsme už ale zvyklí, takže si úklid udržujeme pořád. Při dopolední hře jsme se přiučili něčemu, o čem jsme zatím jen slyšeli. Zkoušeli jsme si vlajkovou signalizaci. Každý vyhláskoval jméno někoho, kdo zatím čekal pod kopcem. Ten vyběhl nahoru a hláskoval dalšího. Vystřídali jsme se tak všichni. Pak už nastal čas oběda.

Na ten jsme se všichni těšili. Jako hlavní chod totiž Medvědova kuchyně připravila palačinky. A tentokrát jsme my překvapili medvěda. Všech 60 palačinek totiž zmizelo téměř okamžitě. Po odpoledním klidu jsme nařezali dva stromy a následně jsme je naštípali. Kolem čtvrté hodiny přišel čas na odpolední hru. Vypravili jsme se kousek za naše tábořiště zahrát si Skoty a Angličany. Můžu vám říct, že jsme si u toho tedy pořádně zaběhali. Ale po návratu byli někteří ještě stále plni energie. Zahráli si tedy ještě volejbal. Po večerním nástupu ještě sprch-mistři zatopili pod kotlem a tak někteří ukončili třetí táborový den krásně teplou sprchou.

Čtvrtý den nás čekala výprava na koupaliště na Rusavu. I dnes jsme si tedy mohli trochu přispat. A protože nás čekala cesta dlouhá 8,5 kilometrů, mohli jsme si dnešní rozcvičku odpustit. Po snídani tedy hned byl nástup a hurá na cestu. Na Rusavu jsme došli přibližně za krásné dvě hodinky, chvilku po otvíračce. Tam nás překvapilo hned několik věcí. Oproti loňsku stoupla jak teplota vody, tak i návštěvnost. Taky nás překvapilo, že nám rozbagrovali volejbalové hřiště. Přitom jsme se na něj tak moc těšili. Museli jsme si tak najít lepší zábavu. Naštěstí se nám to povedlo. Společně jsme si zahráli variaci na vodní pólo. Díky tomu a ještě díky vodnímu tobogánu jsme na koupališti vydrželi až do zavíračky. Po návratu na tábořiště si někteří ještě zahráli volejbal a taky naši sprch-mistři opět připravili pro zájemce sprchu.

Fotky 3. táborového dne: http://skauti.smskm.cz/tabor-2021/treti-den-12-7-2021/

Fotky 4. táborového dne: http://skauti.smskm.cz/tabor-2021/ctvrty-den-13-7-2021/

Tábor 2021 – 1. a 2. den

Hurá, začaly nám prázdniny. A jak si je lépe užít než s přáteli, které jsme kvůli pandemii tak dlouho neviděli. Proto jsme i tento rok společně vyrazili na tábor do Držkové. Můžeme Vás ujistit, že se tady v lese opravdu nenudíme. A jako vždy bychom se chtěli o tu naší radost rozdělit. A tak Vám o tom aspoň píšeme.

Cestu na tábořiště už známe jako své boty. Vlakem do Bystřice p. Hostýnem, autobusem na Tesák a pak už pěšky lesem do tábora. Po roce sezení doma je taková procházka vítanou změnou. Po příchodu nás na tábořišti přivítal bratr Medvěd. A rovnou pro nás měl nachystané překvapení. Všechny naše tašky vyložil z auta a my jsme si je vyzvedli v jídelně. Těžko říct, jestli nás chtěl potěšit, nebo jen kvůli kovidu neposiloval a rozhodl se to dohnat. Každopádně jsme neztráceli čas přemýšlením a rychle jsme naše narvané tašky natahali do podsad a začali se vybalovat. Jsme už ostřílení skauti a víme, co nám může pobyt v podsadě zpříjemnit. Proto si někteří přibalili i věci, které byste určitě na seznamu věcí na tábor nečekali. Někteří měli s sebou ramínka na kroje nebo třeba i mucholapky. Po nastěhování byly některé podsady vybavené skoro jak hotelový pokoj. Právě včas na odpolední program.

Letos si pro nás program připravili dva roveři. A i sami vedoucí byli na výsledek docela zvědaví. Tématem letošního tábora byl Wendigo. Mýtické stvoření indiánských kultur. Když jsme zmínili zrovna indiány tak Vás asi může napadnout myšlenka. Co více patří k indiánům než jejich totemy? No a to byl přesně úkol pro první den. Každý dostal kousek dřeva a cílem bylo vyřezat si totem na vlastní motiv. A jedno Vám povím. Vyřezávání není jednoduchá práce. Ale po několika hodinách měl každý svůj jedinečný totem. Ty budou potřeba během týdne na všemožné hry. Po vyřezávání jsme se rozhodli si ten první den ještě něčím zpestřit. A protože byl zrovna čas na večeři, opekli jsme si u ohně špekáčky.

Náš oddíl je na dobrovolné bázi zaměřený na křesťanskou výchovu. Proto se v neděli (druhý táborový den) jako oddíl účastníme mše svaté. Letos se ale našemu vedoucímu nepodařilo najít kněze, který by byl ochotný na náš tábor zavítat a mši odsloužit. A tak jsme se hned po snídani vypravili do Kašavy. Hodinka cesty bez bagáže nám přeci neuškodí. Cestou jsme vtipkovali, že jsme takové menší překvapení pro místní farníky a že budeme takovou „hlavní atrakcí“. Když jsme ale čekali před kostelem, zahlédli jsme, jak se blíží povědomě oblečená skupinka z druhé strany cesty. A za chvíli ještě jedna další. Nakonec jsme se sešli na mši tři skautské oddíly. My z Kroměříže, skupinka z Fryštáku a ještě skupinka ze Starého města. Dohromady asi 40 skautů. Všichni jsme tábořili poblíž Kašavy a měli úplně stejný nápad. A aby toho nebylo málo, jeden ze sloužících kněží byl Francouz původem z Afriky. No koho by tohle mohlo napadnout. Cestou zpátky jsme se už nemohli dočkat oběda, který mezitím Medvěd chystal na tábořišti. Z jídelníčku jsme ráno vyluštili, že na oběd bude vývar a pečená kuřata. O důvod míň k loudání.

Po obědě nás čekaly dvě aktivity. První byla střelba na plechovky. Vedoucí vytyčili bezpečnostní hranici, a pod jejich dohledem jsme stříleli ze vzduchových pistolí na plechovky. Ukázalo se, že někteří z nás jsou opravdu ostrostřelci. Druhou aktivitou byla hra o totem. Rozdělili jsme se na obránce a útočníky, vyznačili na náměstí kruh a donesli spoustu šišek. Tým útočníků se snažil dostat do vyznačeného kruhu a zpět do jídelny. Tým obránců se snažil jim tomu zabránit buď střelbou šiškami nebo přímo dotykem. Stihli jsme tři kola, než nás Medvěd svolal na večeři. A nebyly to žádné chleby s pomazánkou. Byl to kotel guláše plný špekáčků a kabanosu. Navečer jsme jen uklidili náměstíčko od šišek a pak konečně do teplého spacáku na kutě. Na první dva dny tábora to nebylo špatné.

Fotky 1. táborového dne: http://skauti.smskm.cz/tabor-2021/prvni-den-10-7-2021/

Fotky 2. táborového dne: http://skauti.smskm.cz/tabor-2021/druhy-den-11-7-2021/

Roverský slib 18. a 19. 9. 2020

Skautská výchova se dělí na několik věkových kategorií: benjamínci, vlčata a světlušky, skauti a skautky… Většina našich členů jsou zatím skauti, ale jak plyne čas, dospívají postupně do další výchovné kategorie. Touto kategorií jsou roveři a rangers. Roveři jsou většinou již samostatná skupina, která pomáhá vedoucím s různými činnostmi, ať už se jedná o stavbu tábora nebo přípravu programu pro jejich oddíly. Naplňují tak své heslo: „Sloužím.“ V našem oddíle jsme měli již čtyři rovery a letos na výpravě slibovali další čtyři. Jako loni se slib skládal na zřícenině hradu Obřany, letos o víkendu 18. – 19. září. Postupně se nám tak v oddílu vytváří družina roverů, která má do budoucna potenciál vytvořit roverský kmen.

Odkaz na fotky ze slibu: http://skauti.smskm.cz/fotogalerie/2020-2/roversky-slib-18-a-19-9-2020/

   

Tábor 2020 – 3. a 4. den

Podsady stojí, slunce svítí a my si užíváme tábora. Společně experimentujeme, hrajeme nejrůznější hry a co je nejdůležitější, společně nás to všechny baví. A abychom vás taky trochu rozveselili, píšeme zase po dvou dnech o všem, co si tady na Držkové tak užíváme.

Byl odpískán budíček, a tak začal třetí táborový den. Po snídani si pro nás naši vedoucí nachystali překvapení. Oběd jsme si měli vyzkoušet uvařit sami, tedy spíše jeho část. Každá družina dostala pokyny, jak připravit jídlo v Setonově hrnci. Naším úkolem bylo tedy vykopat jámu, do které jsme měli vložit nahřáté kameny z ohniště. Dalším krokem bylo nasypat dovnitř žhavé uhlíky. Na uhlíky již přišlo kuřecí maso zabalené v alobalu, které nám připravil náš skvělý kuchař. Nakonec jsme ještě nasypali další vrstvu uhlíků a pak stačilo vše zasypat hlínou a počkat dvě hodiny. Mezi tím jsme pomohli se štípáním dříví z poražených stromů. Po obědě jsme se rozdělili na dvě poloviny. Jedna skupina dostala za úkol postavit vojenský stan. S malou pomocí a několika radami od jednoho našeho nového člena, který se stavbou takových objektů má již nějaké zkušenosti. Druhá polovina se učila stavět improvizované přístřešky s bratrem Rolandem. Po splnění úkolu se skupiny vyměnily. Ve zbytku odpoledne jsme se ještě chvíli pokračovali na stavbě přístřešku. Večer jsme se všichni sešli u ohně a za doprovodu bratra Rolanda jsme si společně zazpívali.

Na začátku čtvrtého táborového dne k nám přijela návštěva z KHS. Všichni napjatě čekali na závěrečný verdikt kontrolního týmu. A výsledek? Se vším byli spokojeni, a tak se s námi rozloučili a pokračovali dále. Po ukončení kontroly jsme mohli započít s programem. Experimentem čtvrtého táborového dne bylo získávání vody pomocí kondenzace z půdy. Opět bylo třeba vykopat díru. Dovnitř jsme vložili ešus a pak jsme vše zakryli igelitem, který jsme veprostřed zatížili. Během čekání jsme připravovali suroviny na blížící se slibový oheň. Každá družina dostala nějaký úkol. Družina Orlů a Rysů šla pro klestí, Kondoři uklízeli ohniště a Jestřábi nosili dřevěné klády odřezané ze spadlého stromu za chatou. Po obědě se naši vedoucí rozhodli, že ještě pokácí zbývající označené stromy u chaty. Po úporné námaze a s nadějí, že oba stromy spadnou na určené místo, se nakonec vše podařilo. Po tom, co byly oba stromy na zemi, jsme šli zkontrolovat náš pokus s kondenzací vody. Dohromady jsme nasbírali skoro dvě deci vody. Můžeme tedy tento experiment označit za úspěšný. Když jsme se vrátili do tábořiště, šli vedoucí pověsit dřevěné terče, do kterých jsme později pod jejich dohledem házeli různé zbraně. Učili jsme se techniku hodu sekerou a také techniku házení hvězdic a nožů. Vše pod bedlivým dohledem našich vedoucích. Den jsme společně uzavřeli večerním nástupem. Během něho nám vedoucí oznámili skvělou zprávu – další den půjdeme na koupaliště. Chcete-li zjistit, jak výlet na Rusavu dopadl, sledujte naše pravidelné Táborové zpravodajství i nadále.

Fotografie 3. táborového dne: http://skauti.smskm.cz/tabor-2020/treti-den-13-7-2020/

Fotografie 4. táborového dne: http://skauti.smskm.cz/tabor-2020/ctvrty-den-14-7-2020/

Tábor 2020 – 1. a 2. den

Konečně jsou tu prázdniny! Po několika měsících odloučení jsme se konečně mohli jako oddíl potkat na táboře tradičně u obce Držková. Letos se k nám připojili ještě skauti z družiny Rysů vedlejšího 14. oddílu sv. Františka z Assisi. Chtěli si s námi užít pořádné dobrodružství v přírodě a my je mezi sebe rádi přijali.

Plán na první táborový den byl jasný: dopravit se na Tesák a dojít co nejrychleji na tábořiště. Během cesty nám počasí přálo, avšak odpoledne jsme očekávali vytrvalý déšť. Takže nebyl čas na zdržování. Na tábořiště jsme došli akorát včas. Jakmile jsme se ubytovali v podsadách, začalo pršet. To nám ale nevadilo. Zalezli jsme do podsad, a protože jsme se několik měsíců neviděli, vyprávěli jsme si příběhy a hráli společenské hry. Navečer za námi zavítal P. Josef Hovád, novokněz z farnosti Říkovice. V našem skautském společenství odsloužil mši svatou. Jsme vděční, že si na nás udělal čas a umožnil nám tak prožít mši v tak krásném prostředí, jakým je příroda sama.

Úkoly pro druhý táborový den jsme se dozvěděli na nástupu po ranní rozcvičce, hygieně a snídani. Před naším táborem za chatou spadl dřevěný mostek, a tak jsme dostali za úkol postavit za něj náhradu. Úkol jsme přijali s nadšením a brali ho jako výzvu. Jenomže to není jen tak, postavit dřevěný mostek. Prvním krokem bylo sehnat materiál. Lišák, náš vedoucí, rozhodl, že bude nejlepší pokácet pár stromů označených k pokácení. Aby si všichni vyzkoušeli, jak se kácí strom, rozdělili jsme se do tří skupin. Každá družina pod dohledem jednoho z vedoucích strom pokácela, nařezala na metry a pak odvezla na určené místo. Když byly všechny tři soušky pokácené a dřevník plný, mohli jsme konečně přejít k pokácení stromů pro stavbu lávky. Před tím jsme se však ještě pořádně najedli. Po poledním klidu jsme se opět pustli do práce. Tentokrát hlavní roli zastávali naši vedoucí a my jsme jim pomáhali přesně dle jejich pokynů. První strom šel pokácet hladce. Avšak druhý byl opravdu tvrdým oříškem. Přesto po hodině tvrdé práce se podařilo bezpečně položit i druhý strom. Oba kmeny jsme společně odtáhli na místo stavby nové lávky. Když jsme však oba kmeny zakopali, byl již čas večeře. Nechali jsme tak dodělání lávky na další dny. Večeři jsme měli pořádnou tábornickou – opekli jsme si na ohništi špekáčky. Druhý táborový den zakončil nástup se svěšením vlajky.

Fotky 1. táborového dne: http://skauti.smskm.cz/tabor-2020/prvni-den-11-7-2020/

Fotky 2. táborového dne: http://skauti.smskm.cz/tabor-2020/druhy-den-12-7-2020/